Josef Kirschner jako svědek věčného, urputného soupeření došel k střízlivému, ale působivému konstatování: Kdo bojuje, je dopředu poražen, protože je odsouzen k tomu, aby donekonečna potvrzoval svá vítězství. Naopak ten, kdo přestane svádět bitvy a každodenní realitu bere jako hru, je v životě mnohem úspěšnější. Podstatou hry je zabránit ostrým konfliktům. Na příkladu čtrnácti her života autor demonstruje pravidla a strategie potřebné k tomu, abychom vítězili bez boje.