Autor Claudio Magris v románu Poslepu představuje jakýsi druh cestopisu v čase, po různých místech a okrajových historických událostech, především však stejně jako Dunaj a Mikrokosmy znamená pouť za hledáním identity. Vypravěčem románu je pacient psychiatrické léčebny v Terstu Chippico, který kdysi býval zapáleným komunistou vězněným v koncentračním táboře Dachau. Lágr přežil, ale o pár let později se ocitne v jugoslávském gulagu jako osoba podezřelá z prostalinské špionáže.