Je něco jiného jít na rande, když je vám čtrnáct, než když vám je přes padesát. Je něco jiného myslet si, že všechno, včetně toho rande, je tak nějak na zkoušku, a že to buď báječně dopadne, nebo ne… Když je vám víc než padesát a máte rande, víte skoro jistě, že to nevyjde, ale přesto je ve vás absurdní naděje, že třeba, navzdory všem okolnostem, pravděpodobnosti, zkušenostem, vás čeká něco úchvatného a vy jdete na rande s odhodláním člověka, který dostal k narozeninám zážitkový dárek a je přinucen skočit s padákem, i když se mu vůbec nechce!