Asi bychom těžko hledali dvě rozdílnější povahy, než jsou dva hlavní hrdinové románu belgické debutantky Annelies Verbeke Slaap! (De Geus, Breda 2003). Na jedné straně mladá krásná Maja, která má zdánlivě vše, co je třeba k relativně šťastnému životu – dobré vzdělání, vlastní existenci i byt, milujícího přítele a spoustu přátel. Na druhé straně stárnoucí Benoit, syn prostitutky, odchovanec dětských domovů, který se příležitostně živí jako plavčík či noční vrátný. A přece je oba něco spojuje – chronická nespavost. Maja se jí nejprve snaží všemožně čelit. Zkouší dobře míněné rady přátel, relaxační videokazety i kurzy, ale nic nepomáhá. Ve chvíli, kdy je zoufalá a kdy už zdánlivě přišla o všechno – milence, přátele i sebekontrolu - , jí setkání s Benoitem obrátí život naruby. I když je román Slaap! debutem, jedná se o neuvěřitelné vyzrálé a celistvé literární dílo. Autorka bravurně pomocí střídajících se vypravěčů zachycuje stav duše, mysli i těla dvou lidí, kteří díky své nespavostí ztrácejí pojem o čase, o tom, co je skutečností a co snem. S citlivostí lékárníka odvažuje přesné dávky ironie, humoru, magična a napětí, takže čtenář „zhltne“ knihu od začátku do konce se zatajeným dechem, aniž by přitom Annelies Verbeke na úkor čtivosti byť jen na chvíli rezignovala na literární či intelektuální hloubku svého textu.