Za jednoho dlouhého horkého léta v roce 1976 se parta mladých lidí usadí v domě na anglickém venkově, který podědil jeden z nich, a žije tam v jakési komunitě, nezávazně a v určitém bezčasí, kdy stačí nejnutnější jídlo, dostatek vína a trochu marihuany, aby měli pocit, že si skvěle užívají života. V nahodilé skupině mladých lidí se vztahy neustále střídají, ale jako by na tom nezáleželo. Všichni jaksi pouze existují. O deset let později se na místním zvířecím hřbitově najde kostra ženy spolu s kostrou malého dítěte. Kdo je ta žena? Čí je to dítě? Co se tam kdysi za onoho léta stalo? Jako ve svých předchozích dílech i zde Vineová mistrovsky pracuje s psychologickým podtextem postav a postihuje ducha osmdesátých let v Anglii, kdy se mladí lidé chtěli především nezávazně bavit a užívat si života, aniž by jim starší generace do jejich rozhodnutí příliš zasahovala.