Křehká a subtilní výpověď o utrpení několika let, během nichž autorka nacházela čím dál tím méně společných témat se svým dospívajícím synem a kdy se mezi nimi prohlubovala propast nedorozumění. Jako kdyby tušila, že to jsou jeho léta poslední, v nejtěžších chvílích zapisovala na útržky papírků jeho slova i své myšlenky, aby se nějakým způsobem zbavila nezměrné tíhy a unikla stále sílícímu zoufalství. Nic na tom neměnil fakt, že příčinou změny jeho chování byla zřejmě rozvíjející se těžká deprese.