První titul z nové ediční řady Prameny k dějinám architektury a stavitelství,

která je společným projektem Národního technického muzea a nakladatelství

Mladá fronta, představuje osobnost Františka Alberta Libry (1891-1958). Libra

patřil k architektům, kteří dokázali spojit étos první republiky, vysokou

profesionalitu a racionalitu uvažovaní do výtvarně působivého a zároveň

funkčně bezchybného celku „harmonického racionalismu“. Během své

samostatné praxe navrhl desítky obytných a veřejných budov včetně

vynikajících interiérů, výstavních instalací a návrhů expozic.

Nejvýznamnějších úspěchů dosáhl v architektuře peněžních ústavů,

průmyslových staveb a solitéru státního sanatoria pro léčbu TBC ve Vyšných

Hágách na Slovensku. Vzpomínky Evy Librové architekta vykreslují jako

všestrannou osobnost se širokým spektrem zájmů a bohatými společenskými

kontakty, díky čemuž jsou také cennou výpovědí o životě „za první republiky“.