Druckerova „klasická“ kniha Efektivní vedoucí (Management Press, váz., 208 str., doporučená cena 349 Kč, z angličtiny ji přeložila Irena Grusová) z r. 1967 je dosud nepřekonaným nástrojem seberozvoje vedoucích i jiných „znalostních“ pracovníků, když systematicky rozebírá hlavní předpoklady jejich efektivnosti a na mnoha příkladech ukazuje, jak se osobní efektivnosti učit, aby dokázali dělat správné věci. Slovy jednoho z jejích recenzentů je to prostě ta „nejlepší kniha o osobním rozvoji a o vedení lidí i po 40 letech“.

     Jaký je ve zkratce myšlenkový základ knihy?

     Vedoucí či znalostní pracovník (executive) je ten, kdo přijímá a nese odpovědnost za rozhodování a vlastní přispění, které významným způsobem ovlivňuje schopnost organizace podávat výkon a dosahovat výsledků (má spoluodpovědnost za celkový výsledek). Tento pracovník je tedy součástí organizace, kterou však můžeme chápat i ve volnějším významu jako síť kooperativních vztahů (dnešní společnost Drucker považuje za „společnost organizaci“ – organizace je pro jednotlivce nezbytným prostředkem, jenž mu umožňuje realizovat vlastní jedinečný produktivní přínos; znalostní pracovník může být „nezávislým“ dodavatelem, pracovníkem ve svobodném povolání apod.).

     Prvořadým úkolem takového vedoucího (znalostního) pracovníka je zajišťovat efektivnost organizace, resp. k ní přispívat, takže jeho efektivní sebeřízení je neopomenutelným předpokladem efektivního řízení druhých. Osobní efektivnost sama je „ctností“, které je možné se naučit (a není to nepřiměřeně obtížné) a jíž se vedoucí pracovníci musí učit, aby dokázali dělat to, co se od nich očekává. (Takže tato dovednost nemá nic společného s vrozeným talentem, inteligencí, tvořivostí a ani s „charismatem“.)

     Peter Drucker dále dokládá, že existuje v podstatě pět takových  praktických postupů –  pět návyků myšlení, které je třeba si osvojit, aby se člověk mohl stát efektivním vedoucím, resp. znalostním pracovníkem:

     1. Efektivní znalostní pracovníci vědí, na co vynakládají svůj čas. Systematicky se snaží řídit to málo svého času, které mohou mít pod vlastní kontrolou. Efektivní jednotlivec se zbavuje činností, které jsou neproduktivní ztrátou času, a „seskupuje“ čas, jejž věnuje práci na významných projektech.

     2. Efektivní znalostní pracovníci se zaměřují na produktivní přispění, které se realizuje ve vnějším prostředí. Soustřeďují se především na žádoucí výsledky, nikoli na úsilí samo.

     3. Efektivní znalostní pracovníci stavějí na silných stránkách – na svých vlastních, ale i na silných stránkách svých nadřízených, kolegů a podřízených, nesnaží se překonávat slabiny; stavějí také na výhodných stránkách situace čili na tom, co mohou udělat.

     4. Efektivní znalostní pracovníci se soustřeďují na omezený počet důležitých oblastí, v nichž prvotřídní výkonnost přinese vynikající výsledky. Určují priority.

     5. A konečně, efektivní znalostní pracovníci přijímají efektivní rozhodnutí. Vědí, že je to především otázka systému – dělat správné kroky ve správném pořadí. A vědí, že je třeba přijímat jen pár, avšak zásadních rozhodnutí. Peter Drucker nám připomíná i to, že proces rozhodování není úplný, dokud se rozhodnutí nepromění v konkrétní termínované pracovní úkoly konkrétních jednotlivců.

     Pouze efektivnost vedoucích pracovníků může dnešní „společnosti organizací“ pomoci sladit její dvě potřeby: potřebu organizace získávat od jednotlivce jeho produktivní přispění a potřebu jednotlivce mít organizaci, která poslouží jako nástroj dosažení jeho osobních cílů. Efektivnosti je proto nutné se učit.

     Přestože některé z široké palety příkladů, s nimiž Peter Drucker v knize pracuje, jsou dnes již poněkud „starosvětské“, platnost zásad, které ilustrují, je trvalá. Praktici i teoretici managementu považují knihu Efektivní vedoucí za klasiku, z níž vědomě i nevědomky čerpá valná část toho, co dnes na téma rozvoje osobního potenciálu v organizačním prostředí ve světě vychází.

     Kniha vyšla v ediční řadě Knihovna světového managementu.

Peter F. Drucker (nar. 19. 11. 1909 ve Vídni – zemř. 11. 11. 2005 v Claremontu v Kalifornii),  jeden z největších myslitelů dvacátého a začátku jednadvacátého století, autor několika desítek knih, zakladatel a nejvýznamnější představitel moderního světového managementu, jeden z nejuznávanějších a nejvyhledávanějších poradců v oboru managementu. Spolupracoval s mnoha významnými firmami z celého světa, s vládními agenturami ve Spojených státech, Kanadě a Japonsku stejně jako s mnoha dalšími institucemi neziskového sektoru. Znamenitá byla i jeho pedagogická kariéra. Od roku 1942 působil jako profesor politologie a filosofie na Bennington College ve státě Vermont, později pak více než dvacet let jako profesor managementu na Graduate School of Business Newyorské univerzity. Od roku 1971 byl profesorem sociálních věd a managementu na Claremont Graduate School of Management v Kalifornii, která od roku 1987 nese jeho jméno.

     Peter Drucker byl členem řady národních i mezinárodních odborných a učených společností, jeho dílo bylo oceněno mnoha čestnými doktoráty (univerzitami v Anglii, Belgii, Japonsku, Španělsku a Švýcarsku – a také pražskou VŠE ). Byl držitelem rakouských a japonských státních vyznamenání, v červenci 2002 převzal z rukou prezidenta Spojených států nejvyšší občanské vyznamenání USA – medaili Svobody – za svůj celoživotní přínos k rozvoji občanské společnosti.

     Druckerovy knihy o managementu byly přeloženy do více než 30 jazyků; k nejvýznamnějším z nich patří  tyto: Concept of the Corporation (1946), The Practice of Management (1954), Managing for Results (1964), The Effective Executive (1966), Management: Tasks, Responsibilities, Practices (1974), Managing in Turbulent Times (1980), Innovation and Entrepreneurship (1985), The Frontiers of Management (1987), Managing the Non-profit Organization (1990), Managing for the Future (1992), Managing in a Time of Great Change (1995).

     Nejdůležitější knihy o ekonomice, společnosti, společenské a politické struktuře: The End of Economic Man (1939), The Future of Industrial Man (1942), The New Society (1950), The Landmarks of Tomorrow (1957), The Age of Discontinuity (1968), Pension Funds Revolution (1976), Toward the Next Economics (1981), The New Realities (1989), Post-Capitalist Society (1993).

     Peter Drucker je dále autorem poutavé autobiografie Adventures of a Bystander (1987, 1991), dvou románů a několika svazků esejů. Byl častým a dlouholetým přispěvatelem mnoha magazínů a odborných časopisů (Harvard Business Review, The Economist, Industry Week, Foreign Affairs, The Atlantic Monthly) a pravidelným autorem sloupků a úvodníků pro The Wall Street Journal.

     V českých překladech vyšlo v letech 1992 až 2006 v  nakladatelství Management Press patnáct Druckerových knih, včetně dvou zásadních antologií, které k vydání osobně vybral a sestavil autor. První z nich (The Essential Drucker, česky: To nejdůležitější z Druckera) přináší ukázky z nejvýznamnějších Druckerových knih o managementu, druhá (A Functioning Society, česky Fungující společnost) pak shrnuje jeho nejvýznamnější myšlenky a eseje na téma společnost, společenství a politická struktura. Českého vydání patnácté z nich –  knihy Drucker na každý den (The Daily Drucker, 2005), která – v podobě „kalendáře“–  přináší zásadní průřez autorovým celoživotním dílem – se Peter Drucker již nedožil.

     Platnost a podnětnost Druckerových myšlenek ovšem není omezena časem jeho fyzického života – lze očekávat, že jeho texty budou s nadšením, s úžasem, s překvapením i s vděčností objevovat nové a nové generace čtenářů.