Krátce po okupaci Československa v roce 1939 muselo české vedení světoznámé obuvnické firmy Baťa a.s., Zlín vyřešit choulostivé otázky spojené s vlastnictvím firmy. Kvůli tlaku nacistického okupačního aparátu bylo nemožné udržet české vedení, proto si český management do čela vedení zvolil Albrechta Miesbacha, zkušeného vedoucího pracovníka obuvnické firmy v Augsburgu.

Ačkoliv po nástupu do funkce Miesbach oficiálně neslíbil českému vedení loajalitu, podporoval záměry svých kolegů českých ředitelů. Díky své diplomatické obratnosti se mu během války podařilo zachránit řadu lidí před koncentračními tábory či gestapem, zařídit po porážce Slovenského národního povstání návrat povstalců zpět do zaměstnání u firmy Baťa a k rodinám, které byly mezitím podnikem finančně zabezpečeny. Přestože pro českou věc během války riskoval život a vždy se choval jako čestný člověk, byl po osvobození Československa obžalován z pronacistických postojů a souzen.

Autorům se na základě širokého spektra dobových materiálů a archivních pramenů podařilo věrně zrekonstruovat nejen Miesbachův silný životní příběh a historii Baťových závodů během válečných let, ale také podat svědectví o zradě i odvaze jednotlivých lidí a zachytit proces přerodu společnosti od demokracie k totalitě.