Děj románu se odehrává během jednoho dne v Gdaňsku, v blíže neurčené, avšak blízké budoucnosti. Ve městě došlo k řadě změn: několik ulic bylo opět přejmenováno, vedle kostelů vyrostly mešity, a život obyvatel každou chvíli paralizují tajemné výbuchy, v nichž někteří vidí útoky islámských fundamentalistů, jiní jednání šílence a další sabotáž výrobce vína značky Monsignore... Několik známých z dávných let míří do divadla na fotografickou seanci zorganizovanou jejich společným přítelem, Mateuszem, který touží namalovat Poslední večeři. Pro každého z nich – idealistu doktora Levandu „vyhnaného” na venkov; neúnavného organizátora Poutí za pravdou Antoniho Berdu, byznysmena a kompulsivního erotomana Jana Wybraňského, či konečně vypravěče románu, jež se zajímá o starou řečtinu a dějiny Jeruzaléma – se onen den, vyplněný různými činnostmi a nepředvídatelnými okolnostmi, ukáže důležitý různými způsoby; každý se bude muset znova vyrovnávat se svou minulostí a životními volbami. Osudy hrdinů, v nichž se, jako v zrcadle, může spatřit celá generace Poláku, představují sotva jednu z vrstev tohoto neobyčejně hutného románu. Jeho zásadním motivem je také současně probíhající spor o moderní umění, v jehož středu je vepsán obraz, který maluje Mateusz. Na pozadí se objevuje třetí, neméně důležité téma – rostoucí význam Islámu v Evropě, překračující hranice stále nových zemí.