Vráťa Brabenec psal kdysi dávno pohádky a povídky o zvířatech své malé dceři Nikole. Těžko však z původního rukopisu, který měl ilustrovat Karel Nepraš, něco dohledávat – vždyť estébáci u Brabenců tolikrát obrátili domácnost vzhůru nohama, tolik písemností zabavili a v exilu se Brabencovi tolikrát stěhovali, že se sotva mohlo něco dochovat. A tak to sepsal znovu – a jeho příběhy se zcela vymykají všemu, co se u nás pro děti píše a vydává. Jeho vyprávění je dokonale prosto všech výchovných doporučení stejně jako vyfantazírovaných zápletek, protože podle něj se dětem nic nalhávat a vymýšlet prostě nemá. Karel Nepraš už Vráťovu knížku ilustrovat nemůže, a tak si Vráťa Brabenec vybral Matěje Formana – je podobný komediant jako on. Matěj se do malování pustil s velkým gustem, a když na závěr v hospodě na »Wilsoňáku« kreslil Vráťův portrét do knížky, kolem nich sedící Romové, kteří právě vystoupili z rychlíku z Anglie, chtěli také portrétovat, za což panu malíři nabídli štangli irské uzeniny a tři eura. Plácli si, ale do knížky už se dostat nestihli – tak třeba budou v nějaké příští povídce…