Koncem 70. let 20. století spatřil ruský pilot při přeletu nad odlehlým úsekem sibiřské tajgy obdělávané pole stovky kilometrů od jakéhokoli osídlení. Tým geologů zanedlouho našel primitivní dřevěný srub a rodinu oblečenou v hadrech, která mluvila, myslela a žila způsobem ruských rolníků za vlády cara Petra Velikého. Rodina Karpa Osipa Lykova patřila k ruským pravoslavným „starověrcům“, kteří se nejdříve izolovali od světa za náboženského pronásledování v době Petra Velikého a poté uprchli z domovů kvůli Stalinově kolektivizaci. Ve 30. letech se Lykovova rodina vydala na dva tisíce kilometrů dlouhou cestu z Ukrajiny do hlubin sibiřské tajgy a v době, kdy je autor knihy Vasilij Peskov poznal, přežívali už více než padesát let sami jen díky tomu, co dokázali sklidit, ulovit a postavit vlastními silami. Jak se sem dostali, jak přežili a jak nakonec zvítězili v drsných podmínkách v tajze tvoří jedno z nejpozoruhodnějších lidských dobrodružství