Jaké to je stát tváří v tvář člověku, který se rozhodl zemřít? A co člověku pomůže neztratit chuť žít, když se mu hroutí vlastní svět?

Hana Kvasničková strávila téměř třicet let u policie. Začínala jako učitelka v mateřské škole, ale osud ji zavedl na úplně jinou cestu. Stala se kriminalistkou, policejní vyjednavačkou i krizovou interventkou. Vyjednávala s lidmi na střechách, mostech i okenních parapetech, pomáhala pozůstalým po tragických událostech a podílela se na vyšetřování nejslavnějších kriminálních případů posledních desetiletí.

Tato mimořádně otevřená kniha však není jen o policejní práci. Je především o odvaze čelit ztrátám, nemocem, osobním krizím a nečekaným životním zvratům. O tom, jak se vyrovnat s bolestí, neztratit naději a znovu se nadechnout i ve chvílích, kdy se zdá, že už není kam dál.

Skutečný příběh ženy, která celý život zachraňovala druhé a přitom se sama znovu a znovu učila plavat v proudu vlastního osudu.