Román z časů, kdy vikingové dobývali svět

Píše se rok 1010 a v Římě kotví velká vikinská loď zvaná Rosomák, která sem připlula z Norska za obchodem. Lodi velí statný Odd, ale jen do chvíle, kdy se na palubě objeví záhadný Gróňan jménem Úlf. Nesmlouvavě si uzurpuje náčelnický post a láká posádku, aby se s ním vypravila na nebezpečnou cestu za zlatem do nitra Afriky. Bojechtiví vikingové, omámení vidinou zisku a dobrodružství, se přesvědčivému Úlfovi podvolují a putují s ním podél afrického pobřeží, po mohutné řece a neprostupnou džunglí dál a dál. Jenže Úlf není tím, za koho se vydává, a jeho odhodlání pohání temné tajemství. Prohlédnou ho ostatní dřív, než bude příliš pozdě?

„Přichází nové zvyky, nové časy, Bílý Kristus. Všechno staré umírá, ve Švédsku i Gautlandu, v Dánsku i v Norsku. Není tomu tak? Co se stane s bohy našich předků, se svatyněmi a výpravami? Co bude s obětováním? Jak se změní hry dětí a uvažování dospělých? A co samy zákony, skaldové a zákonopravci? Vše zmizí. Mladší synové z mnoha rodin ještě vyjíždějí na výpravy a věří, že staré časy se svými obyčeji přetrvají. Ty vidíme tady okolo sebe. Ale nejstarší synové, dědici půdy, sedí doma a rozhodují o statcích, o lodích i o celé zemi, a krok za krokem přivádějí časy nové.“

Tore Kvaven (nar. 1969) je původním povoláním učitel historie z malé osady uprostřed norských hor. Své hluboké znalosti o středověku využil při psaní této napínavé knihy a do detailu vylíčil svět vikingů – po čem toužili, jaké nadávky asi mohli používat, jak reagovali v běžných situacích a jak uvažovali. Z vtipných dialogů vysvítá i myšlenkové podhoubí, z nějž vikingové vycházeli, neboť autor využívá i umělecké volnosti a konfrontuje své postavy i s římskou a křesťanskou kulturou. Kvaven z vlastní zkušenosti dobře zná také africkou přírodu a historii, takže i v tomto exotickém prostředí se jeho hrdinové pohybují věrohodně.