Môj rok 1956
Búrlivé zvraty v politike, strach z ďalšej vojny, povodne, ale aj rozmach priemyslu a rast životnej ...
Zpověď pronásledovaných
„Náboženství je ztělesněním zla“, v tomto přesvědčení byl vychován také Liao I-wu. V komunistické Číně jsou věřící považováni za fanatiky, anebo rovnou za špiony imperialismu. Liao I-wu, sám politicky pronásledován, našel záhy cestu ke křesťanům své vlasti, obdivoval jejich odhodlání bojovat za svobodu vyznání a projevu, hledání smyslu života v ideologicky nepřátelské společnosti. Proto si vzal za úkol zachránit před zapomněním příběhy odvážných, jejichž víru se totalitnímu režimu zlomit nepodařilo.
Jejich neuvěřitelné osudy odhalují málo známou stránku čínské historie.
Svojí neskutečnou věrností, skromností a pokorou si křesťané v Číně vysluhují obdiv u velké části obyvatelstva... a děsí režim, který neví, jak se vypořádat s těmito nepoddajnými a zároveň mírumilovnými rebely připravenými zaplatit za svou víru i krví.
Stoletá řeholnice, katolík z Tibetu, mladý konvertita, ctihodný protestantský presbyter pocházející z rodu pastorů z doby ještě před revolucí, postižený pouliční muzikant, ambulantní lékař...
Tolik barvitých portrétů, v nichž se Liao, sám agnostik, který však nepohrdá mystikou, prosazuje jako jeden z nejoriginálnějších čínských spisovatelů a jako nepostradatelný svědek budoucím pokolením.
Používateľskú recenziu môžu vkladať len registrovaní užívatelia
Prihlásiť