Kniha pojednává o historii svádění a zneužívání dětí, o tom, jak bylo těžké tyto věci obhájit tváří v tvář nepřijímající veřejnosti i profesionální obci. Dokumentuje, jak Anna Freudová a Ernst Kris pracovali na tom, aby z Freudovy korespondence vyškrtli právě ty dopisy, které byly pro zdroj teorie svádění a zneužívání zásadní. Je poutavě a srozumitelně napsána autorem, který je znám i z jiných velmi zajímavých prací.